Krystle pracuje jako asistentka v komunikačním oddělení Evropské komise v Bruselu. Je tělesně postižená, má sníženou schopnost pohybu. V evropských institucích působí od roku 2002.
Zeptali jsme se jí, jak jí v Komisi uzpůsobili pracovní prostředí a zda má pocit, že pro ni její tělesné postižení představuje při práci v institucích překážku.

„Komise mi zajistila invalidní vozík, speciální podložku pod nohy a zdravotní židli. Dostala jsem také vyhrazené parkovací místo. Na toaletách byla kvůli mě umístěna opěrná madla. V týmu se cítím zcela integrovaná. Když máme například schůzi, kolegové za mnou sami přijdou a ptají se, jak mi mohou pomoci, jestli mě mají převézt do zasedačky. Mám radost, že mám na pracovišti takové vztahy a že se mi dostává uznání za odvedenou práci. Přitom nepotřebuji žádné úlevy, pracuji stejně jako ostatní, kromě té pohyblivosti, samozřejmě.“

Krystle také radí ostatním zájemcům se zvláštními potřebami, jak podat přihlášku do výběrového řízení u evropských institucí.

„Vždy jim doporučuji se přihlásit! Tělesné postižení tu nepředstavuje při výběrovém řízení žádnou překážku. Jde přece o znalosti. Neběží se maraton! Zkusit to může každý, bez ohledu na státní příslušnost, barvu pleti, pohlaví, tělesné postižení. Žádná překážka tohoto typu tu neexistuje... V institucích pracují všechny národnosti EU, lidé s různými životními příběhy. Odlišnost se tu bere jako výhoda. Pracovat zde může tělesně postižený Malťan nebo nevidomá Estonka - to zde nehraje vůbec žádnou roli. Multikulturní prostředí znamená, že pracujete s ostatními bez ohledu na jejich rozdílnost. Pracovní prostředí v institucích je připraveno přivítat široké spektrum zájemců. Politika rovných příležitostí zde skutečně funguje.“